Áje z Českého ráje Pepy Pavlíka
ÁJE Pepy Pavlíka
Autor: Martin Pavlík
Letos turisti vyrazili do Českého ráje.
Cesta s panem Březovským zatím příjemná je.
Už když vlézám do autobusu, vidím Pepu, říkám á je.
Zas uličkou se bude plížit, i když košili nemaje.
Jeho toulky autobusem každý dobře zná je.
Jak mu ani neukápne, vypráví se báje.
Licituje o vzorečky a kdo prý mu dá je.
Flašku drží jak mávátko na 1.máje.
Led v ledničce z našich zásob ten už zvolna taje.
V pravidelných intervalech Josef rozlévá je.
Vzorně při tom hlásí, z které pijem stáje.
Jenom jedna osoba zdatně odmítá je.
Magdě už je asi horko, vějíř před ní vlaje.
Někteří se snaží ředit slivovici kapkou čaje.
Už vidím, jak se po zájezdu doma každý kaje.
No, nedá se nic dělat, doba taková je.
Pepa je na tom závislý, jak když gembler hraje.
U Hradce půlka zájezdu už ožralá je.
Tak zatím co většině kvas doma teprv zraje,
flašky z loňska máme sebou, Pepa pod kontrolou má je.
Je tu ale vysvobození, čurací přestávka je.
Však před obojími záchodky fronta předlouhá je.
Dámy všechno obsadily, chlap nohy překladaje.
Bude odkázaný svou moč vypustit do kraje.
A zas štamprle koluje, ta je toho a ta má je.
Nikdo však nemá to srdce poslat Pepu do háje.
Nováček by si moh‘ říci, ty praktiky neznaje,
chlastat jsem moh‘ klidně doma a nejezdit do Ráje.
